Krize zábavy a herní náplně (nejen) v EVE

"EVE is dying". To je taková otřepaná fráze, která pomalu přešla v meme a přestože jí někteří myslí vážně, většinou je za vtip. Jenže. Když se podíváme na stav hry a toho, jak funguje content, jak a proč lidé hrají a srovnáme EVE s jinými MMO hrami, kterými většinou jako hráči EVE pohrdáme, není to vlastně přeci jen pravda? A čím to, že tak unikátní hra jako EVE zdánlivě ztrácí své kouzlo? Odpověď je podle mě v tom, jak my všichni sandbox využíváme a jak jsme líní a propojení.

Protože hraju od roku 2012, nebyl jsem u většiny historických okamžiků v EVE. Do EVE jsem se zapojil proto, že jsem obdivoval grafiku, atmosféru trailerů, volnost a všechny možnosti které hra nabízela. Nezažil jsem M0o a první piráty, nezažil jsem první stanice v null-secu ani taktiky Rooks and Kings, války GoonSwarm a Band of Brothers, ani myriádu dalších událostí které se v EVE od roku 2003 staly. Trailer z posledního fanfestu (2018) mi hezky ukázal, o co všechno jsem přišel tím, že jsem do hry naskočil až později. O většině událostí jsem četl a fascinovaly mě, ale nezažil jsem je. Doba, kdy superkapitální lodě byly vzácnost nad vzácnost a kdo je vlastnil byl slavný už jen tím, doba kdy neexistovaly obrovská impéria a každý si mohl ukousnout svůj vlastní kus vesmíru s bandou odhodlaných pilotů byl čas, který znám jen z příběhů. V době kdy jsem začínal hrát se odehrála Bitva o Asakai a další bezesporu zajímavé události, ale v té době jsem ještě o jejich pozadí nic nevěděl. A přišlo mi fascinující, že se tam někde se možná něco velkého děje, čeho bych se mohl někdy zúčastnit.

Teď už ve hře nějakou tu dobu jsem a politiku EVE občas sleduju. Nejsem expert, takže mě možná trochu opravíte, ale to co o aktuální situaci (květen 2018) vím je tohle:

Na jihozápadě v Delve sedí Imperium, vedené GoonSwarmem a v neproniknutelné pevnosti s obřím superkapitálním deštníkem v klidu těží s Rorqualy nebo rattují se supercarriery a lákají stovky pilotů na stejně snadné ISK. Jejich spojenci The Initiative obsadili Fountain (umřou brzy jako ostatní obyvatelé prokleté Fontány?).

Na východě se rozpadá ruské renterské imperium a o jižnější území se přetahují Legacy Coalition, Triumvirate, XIX, čínští Fraternity, několik skupin které sympatizují s jednou nebo druhou stranou a od severu jako mašinérie postupují (wormholeři !!!) Hard Knocks, VOLTA a skill urself kteří mají celkem atypicky pro WH skupiny obrovskou superkapitální flotilu, kterou budovali na lovení kapitálních lodí v k-space a očividně se jí nebojí používat.

Na severu se na východní části přes dlouhou regionální bránu ještě nedávno bojovalo mezi ruskými XIX a Guardians of the Galaxy (GotG), a dokonce padala slova o invazi a konci ruského bloku, který nakonec zprostředkovaly wormholové skupiny, po tom co invazní Keepstar GotG padl při anchoringu a dál se invaze nedostala. Na středu severních oblastí pak sedí neohroženě Pandemic Legion (po neúspěšné SOV invazi na Providence za účelem dobytí nových frakčních Fortizar citadel) a NC. se svými už jen hodně špatně zapíranými posluhovači Mercenary Coalition ale moc aktivity od nich aktuálně alespoň na mapě vidět není.

Na jihu sedí Legacy, vedená TEST aliance, přímo vedle svého dlouholetého úhlavního nepřítele Imperia. A jen si tam sedí a nic moc nedělá. Maximálně se přetahuje s Triumvirate na východě (pokud se tedy rozhodne do boje nastoupit a nenechat své spojence napospas katastrofě jako posledně). 

Na první pohled se zdá, že je všude spousta herního obsahu a že se akce děje. Flotily různých skupin létají všude možně, velké bitvy se odehrávají a skupiny se přesouvají po různých územích. Jenže to má háček.

Spojenectví velkých celků, jejich neochota jít mezi sebou bojovat a zaměření na bezduché získávání ISK se stalo osudným čínskému Serenity serveru. Lidé kvůli nudě přestali hrát. A aktuální rozložení mocenských celků na Tranquility vypadá paradoxně dost podobně.

Znáte motivaci nějaké ze skupin? Jakou mají ideologii? Co je jejich cíl? Kam se chtějí dostat? A co high-sec, co se děje tam? A co wormhole space? Vzpomenete si na nějakou zajímavou větší skupinu, která by nebyla jen neforemnou masou lidí, co chtějí vydělávat peníze a občas si zaletí pro zábavu na něco vystřelit? Velké aliance a koalice se zdánlivě stávají stále víc a víc statickými a homogenními. Zjistili, že dostatek členů jim zajistí hlavně klid a prostor, kde si můžou členové těžit nebo rattit. Co velké války jako třeba Goonswarm proti TESTu ve Fountain? Kde jsou války plné zášti a propagandy? Kde jsou nepřátelé na život a na smrt? Dnes se direktoři a fleet commandeři aliancí znají navzájem, dokonce si spolu v klidu povídají na streamech nebo se trollí na Redditu. Kde je to nepřátelství? Kde jsou ty ambice? To opravdu nikdo nemá nějakou křivdu z minulosti, za kterou by se bil?

A nejde ani jen o války. Co nějaké projekty mírumilovné? Signal Cartel je třeba ukázka toho, jak se dá zajímavá myšlenka rozvinout v pěkný a zábavný projekt. Víc NRDS oblastí jako Providence by také mohl být zároveň challenge a zábava.

Nebo třeba různé formy vlády? Co třeba demokratická korporace/aliance? Co komunistická aliance? Dřív se pokusy různých forem vlády v aliancích a korporacích zkoušely, dnes jsou všechny úspěšné celky v podstatě diktatury v čele s dobrými stratégy, nebo rovnou fleet commandery. Dalo by se říct, že evolucí se možná vyselektovala ta nejvhodnější forma vlády, nejodolnější vůči krádežím, nejrychleji reagující na krize, nicméně není to trochu škoda a nuda, že už nikdo nezkouší nic nového?

Ještě nedávno jsem vedl korporaci a naše hlavní síla spočívala v odvážných plánech. Chtěli jsme obsadit vlastní kout vesmíru. Neměli jsme sílu na to jít zabírat SOV, tak jsme se obrátili na NPC null-sec a zabrali si konstelaci jen neoficiálně. S tím, jak jsme potkávali opozici kterou jsme neznali, jsme vymýšleli flotilové kompozice, trénovali nové mechaniky a bojovali s nimi. Neznali jsme je, nemluvili jsme s nimi, ani jsme nechtěli. Byl to nepřítel, který nám stál v cestě, to bylo vše co jsme potřebovali vědět. Naše původní myšlenka byla udělat malý český kout vesmíru a cvičit nováčky v NPC null-secu a nenechat je živořit v high-secu. Po tom co jsme dosáhli našeho cíle a obsadili jednu konstelaci se začalo těžit, dokonce se pořídil Rorqual a já sledoval, jak se z aktivní a ambiciozní skupiny stává hromada těžařů, kteří se vyhýbají jakémukoliv PVP a jen se schovají, když přijde nepřítel. A přesně takhle zdá se vypadají aktuálně velké aliance v SOV null-secu.

Každý se po cestě do nuly bavil a přesun do Syndicate zpětně považoval za super nápad, ale nikdo sám nepřišel s dalším nápadem kam se rozvíjet. Částečně jsme také narazili na limity našeho počtu a schopností a naše konkurence V.e.G.A. byla mnohem silnější než my což nás demotivovalo. I přesto jsme ale byli schopní s nimi bojovat a mohli jsme využít třeba žoldáky k jejich zničení. Stačilo mít plán a chtít. Ale ten utonul pod těžebními lasery.

Mít vlastní plán, vlastní ambice, vlastní cíle. A tyhle cíle sledovat, jít si za nimi na život a na smrt. To je něco, co v EVE aktuálně chybí. Naprostá většina hráčů se chce nechat vodit. Říct: "tady létej, s tímhle a tímhle, tak a tak". Lidé se usadí, zleniví a zároveň nadávají na nedostatek zábavy. PVP se v naprosté většině případů točí jen v módu všichni proti všem, kde ale vlastně téměř nikdo nemá k boji jiný důvod, než že se chce bavit. Všudypřítomná válka jen pro zábavu jakožto instantní gratifikace.

Instantní zábava je doménou všemožných dnešních kompetitivních her. Ať už jde o MOBA hry, FPS hry typu Counter Strike nebo Overwatch, survival střílečky typu PUBG nebo hráči EVE často uráženého World of Warcraft. Jsou to, hry kde není potřeba předem složitě připravovat lodě a materiál, shánět skilly a hodiny hledat vhodné cíle. Jsou to hry přímo dělané na instantní zábavu a dělají to mnohem lépe než EVE. Nedivím se že lidé, kteří si vybírají zábavu přecházejí tam. EVE bylo vždy o dlouhodobých plánech, o promyšlených pastích a lstích, o boji o moc. A přesto jsme i my spadli do trapného rattění a těžení jen abychom mohli následně náhodně létat a střílet jakékoliv cíle a chlubit se na redditu, ideálně dělat Black Ops dropy na assault frigaty, nebo chodit na NPSI flotily k lovení náhodných rattících kapitálek. Samotná myšlenka NPSI (flotily na které se může zapojit každý, nehledě na svojí korporační nebo alianční příslušnost) je v podstatě ztělesnění trochu bezduché instantní zábavy honěním zelených zápisů na killboardech. Jakmile se cokoliv zajímavějšího přihodí, okamžitě to letí na Reddit. A v tamních komentářích se v záplavě více či méně povedených vtipů zevšedňuje a bagatelizuje všechno a všichni. A všimněte si, kolik postů o herních událostech na Redditu se netýká několika hlavních aliancí? Moc jich není.

Nechápejte mě špatně, PVP v jakékoliv formě není špatné a i lidé co si chtějí v klidu těžit mají plné právo si v sandboxu dělat co chtějí. Jenže to jako moc je vesmír "živý" je to co dělá hru zajímavou. Lidé, kteří se jakékoliv interakci s jinými hráči brání způsobují naopak to, že vesmír vypadá pustý a "mrtvý".

Absence větší akce velkých aliancí je velké části dána tím, že superkapitální deštníky znemožňují jakékoliv rozumné operace jakýchkoliv menších i větších celků na cizím území kromě "whelp" sebevražedných flotil a vzájemný strach aliancí a hlavně myšlenka že "řadový člen to nechce" v podstatě zamezuje jakýmkoliv all-out válkám. Dřív znamenala jedna velká prohraná bitva ztrátu území, ne-li konec aliance. Dnes by probíjení přes všudypřítomné citadely trvalo měsíce. Další prvek který lidé z null-secu zmiňují jako velmi omezující je Time Dilation, neboli účelové zpomalení času při velkých bitvách z důvodu omezit vytížení serveru a zamezit lagům a disconnectům. Je to bohužel v tuhle chvíli nutné zlo, které ale způsobuje že je bitva sice hratelná, ale nepřátelskou loď zaměřujete dlouhé minuty, ne-li desítky minut a střet pak trvá hodiny a hodiny reálného času. A to také není taková zábava. V podstatě se tak stalo, že velké aliance mají tak velké flotily, že si to prostě nemůžou rozdat "na férovku", protože způsobí že hra je skoro nehratelná. Fozzie SOV a idea toho že malé skupiny budou zabírat SOV nefunguje, s novým updatem který umožnil entosisující lodě zaměřovat remote repairem si už malé skupiny vůbec neškrtnou, protože nezabrání žádnému většímu celku zabírat jejich SOV nody. Byl by to jen závod v dotěrnosti, být tak otravný tak dlouho, až by to velká aliance vzdala a SOV přenechala a lenost lidí zase způsobí, že se radši přidají k někomu již zavedenému. 

Když umře nějaký Titán, je to přepad a přečíslení. A možnost kupovat skilly pomocí skill injectorů způsobuje tak ohromnou škálovatelnost například Rorqual miningu, že zanedlouho bude mít Titány v nule snad každý. Už teď je superkapitálních lodí prostě moc a staly se běžným jevem. A to je nuda.

Hrajeme hry, ale zapomněli jsme, jak si hrát.

Došlo mi to ve chvíli, kdy jsme v jedné Messengerové skupině mluvili o World of Warcraft a kamarádka, která vtipkovala o tom, že svému netopýřímu petovi hází k jídlu sýr, protože jedině ten on je ochotný jíst, byla okamžitě umlčená, že léčit peta jídlem je strašně neefektivní a úplně k hovnu a useless, protože spell "Mend Pet" přeci healuje mnohem rychleji a i v combatu a vůbec se nevyplatí dělat cokoliv jiného. Matematicky to přeci nedává smysl, je to neefektivní. Je to hloupost, ale ukazuje to na jednu věc a to postupný přechod od hraní pro prožitek, roleplay a vžití se to hry ke hraní "sportovního" typu. World of Warcraft kdysi bývalo MMORPG, u kterého se lidé scházeli jen aby se celý večer poflakovali a kecali u toho ve fantasy prostředí, případně hráli vlastní dobrodružštví. Vždy tam byla ta skupina co se snažila hru "vyhrát", ale dnes se na výsledky jede opravdu masivně.

Začali jsme hrát hry včetně sandboxového EVE čistě jako závod. Chceme být rychlejší, silnější, efektivnější než ... tak nějak kdokoliv. Chceme mít hodně ISK. Chceme mít hodně killů. Chceme mít hodně členů korporace. A snažíme se si pro to najít cestu nejmenšího odporu. Proč bychom létali něco neefektivního? Proč rattit ve VNI, když můžu mít carrier? A proč rattit v carrieru když můžu mít supercarrier? A proč nemít 10 altů na Rorqual mining? Stačí pár skill injectorů a je to. A proč jít něco riskovat, když bych si tuhle vybudovanou hodnotu ohrožoval? Kdy naposledy jste dělali věci jen proto, že to prostě chcete dělat, přestože je to možná nelogické, nebo neefektivní, nebo to není aktuálně "meta"? Když už sami nechceme hrát nepohodlně, neměli bychom to alespoň brát někomu, kdo chce hrát EVE po svém. Když z něj ostatní udělají pitomce, není to dobrá vizitka sandbox hry. Příběhy lidí, kteří se rozhodnou dělat něco zajímavého a odlišného, sami sobě dají nějaký cíl a za tím si jdou, většinou čtu mnohem radši a bavím se u nich mnohem víc, než u zpráv z bitev dvou aliancí. Příběhy průzkumníka který cestuje vesmírem, nebo piráta který se usadil v cizím regionu a přepadá místní obyvatele ze zálohy, obchodníka který manipuluje s cenami komodit a vydělává miliardy, nebo člověka který založil korporaci zaměřenou na tajné těžení vzácných plynů v nebezpečných systémech a pokoutnou výrobu drog jsou to, co dělá EVE unikátní.

Dnešní nováček, místo aby měl možnost si zkusit skutečný sandbox a vlastní cestu, je masou přesvědčen nebo utlučen k tomu, aby se přidal k nějakému z velkých neforemných newbie bloků jako je Karmafleet, nebo Pandemic Horde, kde je jeho možnost se uplatit a něco skutečně ovlivňovat, budovat nebo měnit nulová. Tady máš těžební loď, tady máš rattící loď a návod na hru máš zde: ratting loď -> lepší ratting loď -> ještě lepší ratting loď, občas CTA fleeta kde zmáčkni sem tam F1 a kupuj injectory. Samozřejmě pak takový člověk nikdy nepůjde nikam jinam, nebo nebude budovat vlastí korporace, protože v NPC null-secu, v low-secu, nebo wormhole space mu jen tak někdo takovýhle přímočarý návod na hru nedá a vlastně je to kdekoliv jinde o dost těžší. 

Pamatuju si na vlastní začátky, kdy jsme se rozhodli, že sami s naší skupinkou pár mil SP hráčů obsadíme low-secový systém Vifrevaert pro Gallentskou Federaci v rámci factional warfare a každodenní boj s konkurenční ruskou korporací s podobně zkušenými piloty žijícími o systém vedle pod vlajkou Caldari State a přetáhování se o influence byla jedna z nejlepších epizod mého hraní EVE. Jen frigaty a T1 cruisery, jasný cíl, nepřítel na život a na smrt. Nebo i život v high-secu o pár let později, kdy jsme v pár lidech ve velkém obsazovali POCO po Minmatar space a vybudovali si malý POCO empire a bránili naše stanice před wardeccery placením žoldáků a nahánením se po systémech okolo.

Neochota jít do rizika, inflace a proliferace superkapitálních lodí, spoléhání na ostatní ve vymýšlení herní náplně a lenost a pohodlnost "moderních" hráčů EVE způsobí, že hra bude časem taková uniformní nuda, že možná opravdu umře. Chtělo by to nějakou tu gigantickou galaktickou válku nebo alespoň víc odvážlivců, kteří se nebudou bát jít proti proudu a svojí cestou. EVE je o příbězích a ty řadoví vojíni velkých aliancí většinou nepíšou.

#NerfRorquals, #AllSupersMustDie, #IWasThere

Edit: Chvíli poté co jsem článek napsal se rozběhl masivní konflikt koalice Imperial Legacy proti severním aliancím, jmenovitě CO2, GOGT, PL a NC. kvůli starým sporům a křivdám. Hned při první velké bitvě v X47L-Q o NC. Keepstar bylo zničeno 56 Titánů, 29 včetně Vanquishera na straně severních aliancí, 27 včetně Moloka na straně Imperia. Zdá se že jsem to zkřikl :)